POZNÁMKA: Když díky Philovi mrazí tam vzadu
Moji favorité jsou mladé pušky. Ve všech sportech jim fandím, a jelikož ani golf není výjimkou, tak většinou při turnajích přeju Rickiemu Fowlerovi, Dustinu Johnsonovi, Keeganu Bradleymu, Jasonu Dayovi... Teď jsem si ale v noci málem umačkal prsty kvůli jejich protikladu. Philu Mickelsonovi.
Více o: PGA Tour , Phil Mickelson
Mickelson je v mých očích mezi starou gardou unikem. Mlaďochem. Energie, kterou je schopný přenášet na ostatní, ať už hráče nebo fanoušky, je neuvěřitelná. Nikdo další takovou schopnost nemá.
Když jsem před pár týdny psal článek o tom, jak Lefty prodává své luxusní sídlo a navíc se mluví o tom, že jeho éra možná končí, přál jsem si pravý opak. Netušil jsem, že ten nahoře mé prosby tak rychle vyslyší.
Když před týdnem vyhrál v Pebble Beach a ještě si na hřišti jako malého kluka povodil Tigera Woodse, měl jsem radost, obrovskou radost. Ale s tím, co jsem zažil v noci z 19. na 20. února, se to srovnat nedá.
Mickelson společně s Bradleyem přicházejí na poslední green. Učitel a jeho žák, jak se těm dvěma nejen v zámoří přezdívá. Oba potřebovali birdie, aby šli s Billem Haasem alespoň do play-off a oba k němu měli pořádně dlouhý putt.
První na to šel Phil, a když ze skoro osmi metrů potopil míček do jamky, z televize se ozval ohlušující řev tisíců fanoušků. A zařval jsem i já. Co na tom, že bylo po půlnoci, tohle v sobě nešlo udržet.
Pak se to stalo. V klíčovém okamžiku celého turnaje před klíčovým puttem jde Bradley k Mickelsonovi a gratuluje mu populární pěstí. Ten ještě v euforii svoji pěst naráží do jeho a šeptá: "Připoj se ke mě".
Ve vteřině nabíjí svojí energií Bradleyho, který o pár vteřin později svůj těžký putt také potápí. Na greenu a kolem něho je hotové šílenství, všichni si plácají, jakoby už vyhráli. Televize opět řve a já také.
Když pak vidím záběr na Phila, jak sleduje svého radujícího se žáka, přijde mi, že má slzy na krajíčku. A mě úplně mrazí, tam vzadu za krkem. Příjemně to mrazí.
Škoda že to nakonec nevyšlo. Vyhrál Haas, kterému to sice přeju taky, ale Bradleymu bych to přál víc a Philovi tu noc ještě víc. Americký happy end tentokrát nepřišel, ale já na to mrazení asi nikdy nezapomenu.
Díky, Phile, a hlavně, prosím tě, ještě dlouho nekonči.
Nejdiskutovanější témata pod článkem
- 1 reakcí Phil Mickelson
- 1 reakcí v pravý okamžik
